Jak jsem si zapálila vlasy aneb zbavuji se všeho, co mi neslouží

Letošní únor byl u mě hodně ve jménu zbavování se všeho, co mi nepatří.

Pravidelně používám domácí ohňový rituál (Fire Ceremony), abych se průběžně zbavovala různých negativních myšlenek, strachů, pochybností, pocitů, že nejsem dost dobrá, jiné emocionální zátěže a podobně. Nejčastěji při úplňku a novoluní, ale většinou dle potřeby i mezitím – například v předmenstruační fázi, kdy častěji mívám výkyvy nálad (možná to, ženy, také znáte :)).

Tento rituál mi vždy pomůže okamžitě vystoupit z role oběti, najít vnitřní klid a stát se znovu tvůrkyní svého života. Někdy se mi dokonce stává, že tuto změnu cítím i na fyzické úrovni. Například se mi stalo, že mě pobolívala horní část zad. Po rituálu jsem se cítila mnohem lehčí, jako bych ze zad shodila těžkou krosnu, a i zádům se značně ulevilo. V tu chvíli jsem si uvědomila, že mě záda bolela z toho, kolik jsem si „toho na sebe naložila“. Byla jsem psychicky přetížená tak, že se to projevilo i na fyzické úrovni.

Letos v únoru jsem se však dostala do fyzické roviny opravdu silně. „Zbavila“ jsem se například své práce – po cca 10 letech ve stavebnictví jsem se rozhodla z tohoto oboru odejít a dala jsem výpověď. Dále jsem se pustila do třídění šatníku a vyhodila ze své skříně odhadem tak polovinu oblečení, které již nenosím.

Vrcholným zážitkem však byl jeden ohňový rituál, při kterém jsem si zapálila vlasy :D. Říkala jsem si nahlas něco jako „zbavuji se všeho, co mi neslouží“ a pár vteřin na to BLAF! Omylem jsem se trochu nahnula nad svíčku a začaly mi hořet vlasy.

Naštěstí se samy zase brzy uhasily a v mé bohaté hřívě ani nebylo poznat, že něco ubylo. Nicméně hned mi bylo jasné, že to je velmi výmluvné znamení. Uvědomila jsem si, že jsem strašně dlouho nebyla u kadeřnice. Nechávala jsem si schválně narůst vlasy a těšila se, až dorostou někam do úrovně pasu, stejně jako v období, kdy jsem chodila do školky.

No jo. Jenže když jsem chodila do školky, měla jsem krásné zdravé vlasy. Zatímco teď…

Když mi bylo 18 let, začala jsem šedivět, a protože jsem se za to styděla, v určitém okamžiku jsem se prostě začala barvit, i když jsem to nesnášela. Až ve 32 letech jsem se najednou ze dne na den rozhodla, že už se barvit nebudu a došlo mi, že mám ráda své vlasy, i když jsou šedivé.

Takže vlasy mi postupně odrůstaly, sice už více než rok, ale ty konečky samozřejmě nebyly zdravé – byly to ty vlasy, které byly dříve barvené, takže byly poničené, roztřepené, vlastně už se skoro ani nedaly rozčesat, ale já jsem tomu prostě nevěnovala pozornost a nechávala je růst dál.

Takže musela zasáhnout „vyšší moc“ 🙂 Okamžitě poté, co mi dohořely vlasy jsem dostala záchvat smíchu a následně se urychleně objednala ke kadeřnici. Poděkovala jsem vesmíru za krásnou lekci a znovu si uvědomila, jak mnohdy lpím na naprosto nesmyslných věcech.

A co vy? Lpíte taky na něčem?

Určitě ne? 😉

Jestli si chcete taky vyzkoušet domácí ohňový rituál (Fire Ceremony), podívejte se na můj videonávod zdarma zde ›› 

S láskou ❤️

Soňa Moudrá